Kdysi se v sądecké chalupě u stolu nevybíralo. Vařilo se z toho, co dalo vlastní pole a vlastní chlév, a svátek se poznal podle toho, že na stůl přišel bůček nebo velká pšeničná kukiełka. Z té skromné kuchyně však zůstala spousta chutí, které hospodyně z okolních vesnic dodnes s hrdostí vynášejí na starosądecké náměstí. Nejsou to pokrmy „výhradně starosądecké“ – je to kuchyně celého Sądecka, a zvláště sądeckých Lachů – ale ve Starém Sączi ji lze okusit jako málokde.
Kuchyně sądeckých Lachů
Sądečtí Lachové jsou etnografická skupina ze Sądecké kotliny, usazená mezi horaly a nížinným Malopolskem. Etnoportal píše, že střed jejich kraje tvořily zámožné vesnice kolem Podegrodzia a města Starý a Nowy Sącz. Starý Sącz proslul kožešníky, ševci a hrnčíři a duchovním srdcem kraje byl po staletí klášter klarisek.
Ve všední dny jedli Lachové skromně. Polské ministerstvo zemědělství, když popisuje podegrodzký bůček ze Seznamu tradičních produktů, připomíná, že strava Lachů byla převážně bezmasá a pohostit hosta bůčkem znamenalo projev úcty. Uzeniny se proto dělaly na svátky a k důležitým příležitostem.
Z čeho se vařilo
Základem byla mouka – celozrnná na každodenní bryjku, bílá pšeničná na sváteční pečivo. V sále „Dědictví sądeckých Lachů“ starosądeckého Regionálního muzea si prohlédneme předměty k pečení chleba, výrobě másla a sýra, cedníky, lžičníky a mlýnky na kávu – celou dílnu domácí kuchyně. Mezi pokrmy, které předvádějí osady obce, se stále vrací zelí: v kwaśnici, v holubcích, jako zelí s masovou koulí či jehněčí se zelím. A nedaleko, v Łącku u Nowého Sącze, leží ovocnářské centrum Malopolska – „jabłka łąckie“ jsou chráněným zeměpisným označením EU a podzimní Svátek sklizně ovoce stojí na jablkách a švestkách.
Co ochutnat
Následující pokrmy uvádí obec Stary Sącz mezi jídly, která připravily osady a hospodyně na slavnosti „Lachowska Micha“ (2019), není-li uvedeno jinak.
- Kwaśnica – kyselá polévka ze zelí; na slavnosti ji podávaly hospodyně z Popowic a z Moszczenice Wyżné – ve verzi s žebírky.
- Sodziaki – placky se sodou, které přivezly hospodyně z Moszczenice Wyżné.
- Proziaki – blízcí příbuzní sodziaků; na stolech z Mostek (spolu se zelím s masovou koulí) a z Moszczenice Niżné.
- Podpłomyki – ploché placky, které předvedla Skrudzina, vedle žuru s klobásou a vejcem.
- Kukiełka – podle Etnoportalu lahůdka lašské kuchyně: sladká bulka z kynutého těsta, zdobená copánky a vzory z těsta.
- Bryjka, neboli cyr – hustá polévka z celozrnné mouky, omaštěná škvarky. Radio Kraków píše, že oficiálně se jmenuje cyr, místní jí však říkají bryjka nebo „horalský pudink“; recept prozradil starosta Mostek na regionálním pikniku ve Starém Sączi. Právě od ní pochází Bryjów.
- Wolański bigos a pastýřský koláč – speciality Woli Kroguleckiej.
- Pirohy – „zeleninovo-masový piroh“ připravily starosądecké městské hospodyně.
- Kynuté placky – z Gaboně, spolu s marinovanými houbami.
- Holubce a hrachová polévka – holubce z Myślce a Łazů Biegonických, hrachová polévka „staropolská“ z Myślce a „starostova“ z Przysietnice.
- Podegrodzký bůček – uzený bůček ze Seznamu tradičních produktů, připravovaný podle starých receptur sądeckých Lachů.
Kde hledat regionální chutě
Nejjistější příležitostí je „Lachowska Micha“ – jednodenní svátek folkloru, jídla a hudby na starosądeckém náměstí, který se podle obce koná nejčastěji v květnu nebo v září. Hospodyně z osad a Spolek městských hospodyň tehdy vystavují své lahůdky a na pódiu vystupují dětské a mládežnické soubory. Termín dalšího ročníku si ověřte před cestou na obci nebo v turistickém informačním centru.
Mimo slavnost se vyplatí ptát po spolcích venkovských hospodyň z okolních vesnic – ty nejlépe znají domácí receptury a vědí, kdy zase něco uvaří pro hosty. V restauracích se regionální jídla objevují všelijak – než si objednáte, zeptejte se, co dnes podávají. Seznam podniků najdete v části Kde se najíst.